O mně

Moje fotka
Jsem milovník prvorepublikové nostalgie, dam v rukavičkách a pánů ve fracích, filmů pro pamětníky, starodávných fotek, rodinných památek, starožitných kousků a hlavně příběhů, které se staly...

pondělí 13. března 2017

Tondův pracovní kout


Nějaká doba zase uběhla a protože jsem slíbila postupně nafotit Zieglerovic bydlení, jsem tu tentokrát s pracovnou, která je zároveň i prádelnou a sušárnou. Je poměrně velká, nějakých 20 m2, rozložíte tu i 3 sušáky prádla. Prádelna je vlastně kuchyňská linka, ve které je vestavěná pračka a hlavně nechybí dřez. Ten je dost důležitý i pro kutilské záležitosti. Prádelnu nafotím zas jindy;)
Vtipné je, že o pracovním koutu spolu s velkým úložným prostorem jsem snila celých 15 let života v paneláku a jen co jsme se nastěhovali do domu, ubylo času na tvoření, takže momentálně se v pracovně něco občas spíchne na stroji, občas něco natírá (zejména kousky na uskladnění věcí) a hlavně pořád ještě třídí materiál. I když jsme žili v paneláku, stihla jsem nastřádat do sklepa, garáže, na půdu chalupy....a teď jsem si přála vychytat to tak, aby bylo vše v jedné místnosti;)

Stoly i skříň jsem sama natřela, o skříni se může dočíst tady;) 

Úložné prostory lze řešit různě. Třebas kapsářem od kamarádky z Fleru.


Nevadí, že šuplík stolu má uštípnutou dolní část. Taky úchytka byla špatná. Vyměnila jsem ji za porcelánovou. Nábytek renovuju většinou broušením a natírám Balakrylem, patinuju pomocí brusky
 a vosku;)

Většinu konzolí jsem měla ze starého bytu, některé jsem natřela i na bílo. Jsou z Ikea a výborně se hodí nejen na police, ale i na zasunutí rolí tapet a papírů.

Některé police můžete vyrobit například z dřevěných krabiček, které sešroubujete dokupy. Já jsem nakoupila kdysi ve výprodeji v Botanicusu po 10Kč za kus, čekaly na využití. Lehce jsem přetřela ředěným Balakrylem.

Poličky vyrobíte i ze starých bedýnek z půdy, tahle je třeba od tuku. Jehelníček je vzpomínka na Svatku z Fleru. Těch je v pracovně několik...

Archivní látky z továrny, kde pracoval Zieglerovic dědeček Poldík se v nové poličce pěkně vyjímají...

Na poličku se hodí taky starý šuplík bez úchytky...

Nebo si vyrobte poličku z třídícího šuplíčku na spodní prádlo z babiččiny skříně;)

V poličce vypadají moc hezky špulky nití a provázků po babičkách.

Nejvíc materiálu ale uložíte u stropu. Stačí jednoduché police kolem dokola místnosti, asi tak 70 krabic (já nakupovala v Ikea kolem 19Kč/kus), nějaké ty štítky (samolepící tabulová tapeta) a třídit a třídit a třídit....

Na skládání těchto krabic jsem fakt přeborník;)

Taky na skládání látek jsem se vyřádila. Dřevěné šuplíky jsou plné scrapových papírů a vyrobil mi je na zakázku jeden Flervýrobce.

Zapomínat nelze ani na uložení těch nejmenších drobností. Zrecyklovat můžete plechovky od bombonů.

Patina vznikla krakelováním i barvou.

Provázek v trychtýři se rozhodně nezamotá.

Ukládat můžete i do zavařovaček;) Tyhle jsou nalezené na chalupě, mají skleněná víka.

Zní to divně, ale v pracovně se cítím děsně dobře. Rotříděním materiálu jednak vím, kde co mám, jednak se mnoho z věcí dostalo ke stropu a  místnost i přes velké množství krabic nepůsobí přeplněně. Tak, a teď ještě mít ten čas na to tvoření;)

                                                                                                                    Hezké dny přeje Tony

neděle 8. ledna 2017

Vánoce u Zieglerů - 2016

Vítejte u Zieglerů doma....i když je leden, tak něco málo z našich vánoc;)


























 









Tak jako vždycky - přes Vánoce prostě nestíhám. Teda vlastně nestíhám už nejmíň 3 roky, díky náročné práci. Ale co, šla jsem do toho dobrovolně, že jo...Loňský rok byl pro mne hlavně rokem dokončených důležitých věcí, několika hodně významných pracovních i osobních záležitostí. A zvládla jsem toho fakt dost. Když jsem si to pěkně sepsala, nestačila jsem se divit. Jediné, na co nezbývalo tolik času, byl čas pro sebe a čas na věci, které mne dřív hodně bavily: výroba čehokoliv (i když jsem vloni zdárně opravila a natřela několik kusů nábytku...), tvorba blogu a tak. Ale když už čas byl, tak se zadařilo docela na zahradě, částečně taky úprava dílny s prádelnou a taky založení veganského blogu. Tak až budete mít někdy chuť, přijďte kouknout na blog Vegamamky;) Peče totiž pro svoje vegadítě docela slušné cukroví, umí vegapomazánky i tofuknedlíky. A dokonce se to dá jíst;)

Přeju všem i sobě mnohem víc času na to, co nás baví, co nám dělá radost a dělá radost i ostatním;)

PF 2017

                                                                             Tony
Některé ozdůbky vyráběly i moje dcery. Tahle je od Elišky a už je to pár let, co do oříšku vyšívala.

Každým rokem přibyde na stromek nějaká nová ozdůbka - většinou ručně vyrobená
Na velký jídelní stůl jsem pyšná. Jednak nestál tolik peněz, jednak jsem ho natírala, jednak k němu postupně sháním židle. Některé ještě čekají na nátěr.
Stromek v květináči není vlastně stromek....a celé to pro mne vyrobila švagrůfka Ivonka;)
Původně to měl být jakože barový pult...ale když já mám ráda hodně svíček a jiných věcí....
Víte, že když chcete šišky nastříkat barvou, že se rádi díky vlhké barvě zavírají? Proto je dobré nastříkané šišky sušit v teple nebo stříkat v létě, když je slunce.
Ta kamna by chtěla trochu vycídit od popela...prý pomáhá octová voda. Musím vyzkoušet.
Výhled z oken máme fajn, přímo do zahrady. V létě u plotu rostou popínavé růže a trvalky.
Křesla jsou po babičce a už by potřebovala přečalounit. Tak si hledám látky, které se dobře udržují.
Modřence, co nejsou modré, nejsou ani živé. Ač nemusím umělé kytky, tyhle vypadají dobře...ozdůbka je od Marianky Felnerové;)
A nakonec náš adventní "věnec". Stará bábovka s aranžovací hmotou, mech, svíčky a cedulky. Svíčky jsem párkrát vyměnila, hořely celkem rychle.



čtvrtek 13. srpna 2015

Tisíc a jedna indická kachna


Jmenuju se Lojza...
Jmenuju se Julča...


Nejvíc mě baví řádit ve vodě...
Já nejradši sedím na vajíčkách...
a po nějaké době se starám o spoustu dětí...


Narodili jsme se 6.6.2015 a bylo nás mooooc....
Ani máma nás nemohla spočítat...Bylo nás 13!
Máma nám ze začátku chystala sunárek z vody a mletého obilí.
V sunárku se dá i koupat (když vás máma nevidí).
Máma nás učila chodit po zahradě...
Ale běda, když jsme se někde zdrželi...
Tak jsme se hlídali navzájem - bráchové i ségry.
Máma nás učila sbírat slimáky...
Někdy to prostě netrefíte, no...
Taky nás učila znát kytky - které se jí a které ne.
Tuhle můžeme taky, ale moc nám nejede.
A tuhle žlutou prý nesmíme...
Hele, proč nás pořád fotíš?
Jo! Proč nás pořád fotíš?
Se ti schováme a vůbec nás nenajdeš!
A je to! Už nás nevidíš!
Já se ukrutně zlobím!
Tak dobře, zapózujeme, ale jen chvíli!
Počkat, ale musíme si načechrat peříčka!
Nejhezčí jsme z profilu...
A máme pořád hlad....
Takhle to po 2 měsících dopadne, když vyčistíme zahradu od slimáků... Nepoznáte mámu, tátu, děti....